Tento obchod používá soubory cookies, za účelem zlepšování služeb na našich stránkách. (více informací)

zavřít

Svařování autogenem

Autogenní svařování, které je také často nazýváno svařování plamenem využívá teplo, které vzniká spalováním směsi hořlavého plynu a kyslíku. Pro svařování oceli se nejčastěji používá acetylen, protože je možné dosáhnout teploty až 3200°C, při které se ocel roztaví. Při svařování hliníku, olova, hořčíku atd. se používá vodík nebo propan, ale teplota je zde daleko nižší. Pro pájení se pak používá buďto propan butan nebo metan.

Historie sahá až do roku 1801, kdy americkým chemikem Robertem Harem byl vynalezen hořák pro kyslíko-vodíkový plamen. Co se týče acetylenu jako plynu, tak tento název mu dal chemik Marcellin Berthelot a do praxe jej zavedl v roce 1860.

V současné době se nejvíce používá zejména při klempířských a instalatérských pracích, v opravárenství, při různých renovacích apod. I když svařování autogenem patří mezi nejlevnější metodu svařování, tak na druhou stranu mezi nejnáročnější. Práce s autogenem vyžaduje zkušenosti a velkou zručnost svářeče. Ten musí umět jednou rukou nahřívat svarové plochy, na stranu druhou přidávat do svarové lázně svařovací drát. Svářeč musí být opravdu zručný.

Při svařování autogenem je důležitá také bezpečnost. Je třeba dbát na maximální bezpečnost a manipulaci s hořáky a plynovými lahvemi, hrozí zpětné šlehnutí. Prevencí by mělo být pravidelné čištění vybavení - hořáku, ventilu, hadic atd. Samozřejmostí jsou ochranné pracovní pomůcky a dodržování PO a BOZP.

Neděle Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Stpen Září Říjen Listopad Prosinec